Novinky z oblasti - imunologie

Fosforylace proteinů je nejlépe prozkoumaná posttranslační modifikace. Může měnit strukturu, funkci a interakce proteinů. Fosforylace jako taková hraje klíčovou roli prakticky ve všech buněčných procesech ve stavu homeostáze i nemoci, včetně přenosu signálu, buněčného cyklu, diferenciace, proliferace, metabolismu, motility a smrti. Pochopení specifických míst a úrovně fosforylace je pro pochopení buněčné signalizace a fenotypu velmi důležité. V tomto článku je diskutováno a porovnáváno sedm výzkumných nástrojů pro studium fosforylace proteinů.

Kompletní ELISA kit zpravidla obsahuje všechna činidla potřebná pro Vaše experimenty a návod k použití. Pokud metodu ELISA chcete pro daný analyt použít poprvé, je dobrou volbou provést předběžný pre-experiment. U vzorku, který má být testován, tak můžete získat předběžné informace do budoucna. Například zjistíte, zda je třeba vzorek ředit, či nikoli.

Pokud u nás zakoupíte tři ELISA kity od společnosti Ray Biotech a použijete v objednávce slevový kód, třetí kit budete mít zdarma!

Antigen CD20 je neglykosylovaný fosfoprotein, který je exprimován na normálních a maligních lidských B buňkách a předpokládá se, že působí jako receptor během aktivace a diferenciace B buněk. Spolu s CD79a je CD20 jedním z nejdůležitějších markerů pro identifikaci novotvarů z B-buněk. Např. je CD20 exprimován ve velké většině případů B-buněčné leukémie/lymfomu.

V tomto blogovém příspěvku naleznete pár rad, jak si připravit vzorky různého původu pro analýzu pomocí ELISA kitu.

Distribuce CK 7 je omezena na žlazové a přechodné epitely. Uvádí se, že cytokeratin 7 je hojně exprimován v kultivovaných bronchiálních a mezoteliálních buňkách, ale pouze v nižších hladinách v kultivovaných epidermálních buňkách. Předpokládaná aminokyselinová sekvence tohoto keratinu odhalila výrazný rozdíl mezi tímto keratinem a keratiny typu II exprimovanými v epidermálních buňkách. Cytokeratin 7 byl nalezen u adenokarcinomů plic, prsu, endometria, vaječníků, štítné žlázy a také u karcinomů močového měchýře a chromofobního karcinomu ledvin. Bylo popsáno, že exprese cytokeratinu 7 a cytokeratinu 20 vykazuje charakteristické vzorce pro primární a metastatické adenokarcinomy plic a kolorektálního karcinomu.

Aptamery, často popisované jako syntetické protilátky, jsou jednovláknové molekuly DNA nebo RNA, které se skládají do sekundárních struktur, a které se mohou vázat na cílové molekuly s vysokou afinitou a specificitou. Mezi jejich aplikace patří: detekční molekuly v analýzách podobných ELISA testu, proteinově specifické barvení tkáně, cílené podávání léků a také léčba makulární degenerace, jenž byla schválena FDA.

Cytokeratiny jsou velkou rodinou cytoskeletálních proteinů nacházejících se v epiteliálních buňkách. Jsou koordinovaně syntetizovány v párech, takže v každé epiteliální buňce je exprimován alespoň jeden člen každé rodiny. Cytokeratiny se shromažďují do povinných heteropolymerů složených z polypeptidů typu I (kyselé) a typu II (bazické) za vzniku tetramerů a protofilamentů vyššího řádu. Bazální buňky lidské epidermis exprimují kyselý keratin 14 a bazický cytokeratin 5. Cytokeratin 5 je 58 kD protein, který úzce souvisí s cytokeratinem 6. Sdílejí podobnou distribuci v tkáních a nacházejí se v různých poměrech v mnoha nekeratinizujících vrstvených dlaždicových epitelech, například na sliznici jazyka, stejně jako v bazálních epitelech průdušnice, bazálních buňkách epidermis, vlasových folikulích, mazových a potních žlázách kůže, luminálních buňkách mléčné žlázy, bazálních buňkách prostaty, urotelu, pochvy a na endocervikální sliznici.

Molekula CD4 je glykoprotein, patřící do nadrodiny imunoglobulinů, která je spojena s rozpoznáváním antigenu HLA II. třídy. CD4 pozitivní T buňky jsou hlavně buňky sekretující cytokiny. Antigen CD4 chybí v nezralých thymocytech a je exprimován během vývoje T-buněk. T-buňky v brzlíku mohou současně exprimovat CD4 a CD8. CD4 je také exprimován na monocytech a buňkách odvozených od monocytů, jako jsou histiocyty a Langerhansovy buňky.

Enzymová imunosorbentní analýza, taktéž známá jako ELISA nebo EIA, je metoda určená k detekci a kvantifikaci rozličných látek, jako jsou peptidy, proteiny, protilátky a hormony. Identifikace látky je provedena pomocí specifických protilátek na základě barevné změny. Při testu ELISA je antigen zpravidla imobilizován na pevném povrchu a poté zkombinován s protilátkou, jež je označena enzymem.