Novinky z oblasti - laboratorní a přístrojové vybavení

V rámci diagnostiky některých zdravotních stavů, včetně onkologických onemocnění, se pacientům odebere vzorek tkáně k dalšímu vyšetření. Tento vzorek se následně nařeže a umístí do laboratorních kazet. V nich se vzorek zalévá do parafínu, nakrájí na tenčí části-řezy a umístí na podložní sklíčko.

Co je digitální patologie? Digitální patologie je získávání, vedení, sdílení a interpretace patologických údajů – včetně snímků a dat – v digitálním prostředí. Digitální snímky se vytvářejí, když jsou sklíčka se vzorky snímána skenovacím zařízením, aby poskytovala digitální obraz ve vysokém rozlišení, který lze zobrazit na obrazovce počítače či mobilního zařízení.

V posledních letech zaznamenal zdravotnický průmysl rostoucí zájem a rozšiřování implementace telemedicíny a vzdálených možností zdravotní péče. Probíhající pandemie COVID-19 způsobila rychlejší přijetí těchto postupů. Například americká Centers for Medicare and Medicaid Services rozšířila rozsah telemedicínských služeb, které hradí, aby pomohla rozšířit přístup k této formě péče a k technologiím, které umožňují virtuální, vzdálenou interakci se systémem zdravotní péče [1]. Telemedicína a vzdálený odběr vzorků by mohly umožnit, aby se zdravotnické služby, které by jinak mohly zůstat z důvodu pandemie nebo z jiných důvodů neprovedeny, i tak dostaly k pacientům. (Tento článek může obsahovat prvky reklamy dle definice zákona č. 40/1995 Sb.)

Polarizační mikroskopie se rutinně používá v materiálových vědách a geologii k identifikaci minerálů na základě jejich charakteristických lomových vlastností a barev. V biologii a patologii se polarizační mikroskopy běžně používají k identifikaci nebo zobrazení dvojlomných struktur, jako jsou krystaly či cizorodé látky, nebo pro zobrazení celulózy v buněčných stěnách rostlin a škrobových zrn.

Fluorescenční mikroskopie je speciální formou světelné mikroskopie. Využívá schopnost fluorochromů emitovat světlo po excitaci světlem určité vlnové délky. Požadované proteiny mohou být značeny fluorochromy pomocí konjugovaných protilátek nebo přímým značením fluorescenčními proteiny (např. GFP). Toto umožňuje stanovit distribuce jediného druhu molekuly, jeho množství a jeho lokalizace uvnitř buňky. Kromě toho mohou být prováděny studie o kolokalizaci a interakcích, koncentraci iontů pozorovaných pomocí reverzibilně vázajících barviv, například Ca2+ a fura-2 (kyselina aminopolykarboxylová), a o buněčných procesech, jako je endocytóza a exocytóza. Pomocí fluorescenční mikroskopie je také možné zobrazovat částice v superrozlišení.

Někteří vědci stále upřednostňují ruční počítání buněk pomocí hemocytometrů; manuální počítání buněk je však pracné a často jde o neefektivní využití času. Experimenty by měly být prováděny s přesností a precizností, a to platí jak pro sbírání, kvantifikaci, tak i analýzu vzorků buněk. (Tento článek může obsahovat prvky reklamy dle definice zákona č. 40/1995 Sb.)

V mikroskopii je hloubka ostrosti často považována za empirický parametr. V praxi je určena korelací mezi numerickou aperturou, rozlišením a zvětšením. Možnosti nastavení moderních mikroskopů vytvářejí pro dosažení nejlepšího možného vizuálního dojmu optimální rovnováhu mezi hloubkou ostrosti a rozlišením - tedy dvěma parametry, které jsou teoreticky nepřímo korelované. (Tento článek může obsahovat prvky reklamy dle definice zákona č. 40/1995 Sb.)

Zařízení a aplikace na bázi cloudu se staly důležitou součástí našeho každodenního života. Můžeme si díky nim okamžitě poslechnout jakoukoliv skladbu, sledovat nejnovější filmy, sledovat své zdraví pomocí hodinek, sdílet velké soubory a dokonce nám umožňují vzdálenou práci. (Tento článek může obsahovat prvky reklamy dle definice zákona č. 40/1995 Sb.)

Metody optického kontrastu poskytují možnost snadno zkoumat živé a bezbarvé vzorky pomocí biologického mikroskopu. Různé mikroskopické techniky mají za cíl změnit fázové posuny způsobené interakcí světla se vzorkem na amplitudové posuny, které jsou pro lidské oko viditelné jako rozdíly v jasu.

Výrobci digitálních fotoaparátů se neustále předhánějí v tom, kdo přijde s nejvyšším počtem megapixelů. Světový rekord v profesionálních středoformátových digitálních fotoaparátech přesáhl 60 megapixelů na snímek pomocí velmi velkého a nákladného snímače s rozlišením přibližně 9000 x 6700 pixelů. Pokaždé, když pořídíte takový obrázek, získáte asi 180 MB nekomprimovaných dat. Ještě více dat pak získáte, pokud přepnete na barevný 16 bitový režim s plným dynamickým rozsahem. (Tento článek může obsahovat prvky reklamy dle definice zákona č. 40/1995 Sb.)