Novinky z oblasti - histopatologie

Co je digitální patologie? Digitální patologie je získávání, vedení, sdílení a interpretace patologických údajů – včetně snímků a dat – v digitálním prostředí. Digitální snímky se vytvářejí, když jsou sklíčka se vzorky snímána skenovacím zařízením, aby poskytovala digitální obraz ve vysokém rozlišení, který lze zobrazit na obrazovce počítače či mobilního zařízení.

Polarizační mikroskopie se rutinně používá v materiálových vědách a geologii k identifikaci minerálů na základě jejich charakteristických lomových vlastností a barev. V biologii a patologii se polarizační mikroskopy běžně používají k identifikaci nebo zobrazení dvojlomných struktur, jako jsou krystaly či cizorodé látky, nebo pro zobrazení celulózy v buněčných stěnách rostlin a škrobových zrn.

Fluorescenční mikroskopie je speciální formou světelné mikroskopie. Využívá schopnost fluorochromů emitovat světlo po excitaci světlem určité vlnové délky. Požadované proteiny mohou být značeny fluorochromy pomocí konjugovaných protilátek nebo přímým značením fluorescenčními proteiny (např. GFP). Toto umožňuje stanovit distribuce jediného druhu molekuly, jeho množství a jeho lokalizace uvnitř buňky. Kromě toho mohou být prováděny studie o kolokalizaci a interakcích, koncentraci iontů pozorovaných pomocí reverzibilně vázajících barviv, například Ca2+ a fura-2 (kyselina aminopolykarboxylová), a o buněčných procesech, jako je endocytóza a exocytóza. Pomocí fluorescenční mikroskopie je také možné zobrazovat částice v superrozlišení.

Imunofluorescence (IF) je účinná metoda pro vizualizaci intracelulárních procesů, stavů a struktur. IF preparáty lze analyzovat různými mikroskopickými technikami (např. konfokální mikroskopií, epifluorescencí, TIRF, GSDIM) v závislosti na aplikaci nebo zájmech výzkumníka. Mezitím se IF stala nezbytnou pro velké množství výzkumných skupin, které mají přístup alespoň k jednoduchému fluorescenčnímu mikroskopu.

Aby dokázali určit polohu detailů v mozku sledovaných pod mikroskopem, potřebují obvykle výzkumníci z oblasti neurovědy vidět plátky celého mozku. Pokud není použit mikrotom s vibrační čepelí, který je mnohem pomalejší, je mozek potřeba předem vytvrdit, aby bylo možné nakrájet tenké plátky. Sycení parafínem funguje pouze pro malé nebo tenké vzorky tkáně, parafín totiž nepronikne do centra celého mozku hlodavců

V mikroskopii je hloubka ostrosti často považována za empirický parametr. V praxi je určena korelací mezi numerickou aperturou, rozlišením a zvětšením. Možnosti nastavení moderních mikroskopů vytvářejí pro dosažení nejlepšího možného vizuálního dojmu optimální rovnováhu mezi hloubkou ostrosti a rozlišením - tedy dvěma parametry, které jsou teoreticky nepřímo korelované. (Tento článek může obsahovat prvky reklamy dle definice zákona č. 40/1995 Sb.)

Metody optického kontrastu poskytují možnost snadno zkoumat živé a bezbarvé vzorky pomocí biologického mikroskopu. Různé mikroskopické techniky mají za cíl změnit fázové posuny způsobené interakcí světla se vzorkem na amplitudové posuny, které jsou pro lidské oko viditelné jako rozdíly v jasu.

Čistá optika mikroskopu je pro získání dobrého obrazu nezbytná. Pokud se rozhodnete čistit mikroskop sami, měli byste být velmi opatrní, abyste nepoškodili citlivou optiku mikroskopu.

Fázový kontrast je technika optického kontrastu pro zviditelnění neobarvených fázových objektů (např. plochých buněk) pod optickým mikroskopem. Buňky, které se ve světlém poli objevují jako nenápadné a transparentní, lze prohlížet ve vysokém kontrastu v bohatých detailech pomocí mikroskopu s fázovým kontrastem.

aké máte pocit, že se novému trendu „zkracování“ nelze vyhnout? Jak se digitalizace může dotknout práce lékařů a laborantek? Jak by se dala využít v základním výzkumu tkání či léčiv?